1.1 Příjemky

Příjemkami nahráváme příjmy na sklad. Příjemka má hlavičku a řádky. Hlavička obsahuje základní identifikační údaje příjemky, řádky údaje o jednotlivých skladových položkách.

Novou příjemku nahrajeme volbou Sklad->Příjem->Nový, tlačítkem  (CTRL-N) z formuláře příjemky nebo kopií existující příjemky tlačítkem  (F9) tamtéž.

U skladových dokladů musíme mít na vědomí jednu specifickou vlastnost programu Freelance:Juno. Není důležité kdy doklad nahráváme do systému, ale jaké k němu nahrajeme datum. Každé nahrání nebo editace (stejně tak i zrušení) příjemky automaticky ovlivní nákupní ceny výdejek s pozdějším datem. Stejně tak nahrání nebo editace příjemky ovlivní vykrytí existujících objednávek vydaných.

Může se proto stát, že pokus o uložení příjemky, která by ovlivnila nákupní ceny časově navazujících výdejek program ohlásí, že příjemku uložit nelze, protože existuje časově navazující ale účetně uzavřená výdejka. V takovém případě je nutno buď odúčtovat přílušnou výdejku, nebo nahrát korekční příjemku s datem pozdějším než je datum této výdejky.

Vlevo nahoře je identifikace skladové příjemky. Ta, kromě roku který je dán datem příjemky, obsahuje sklad a číslo příjemky. Při nahrání nové příjemky program vygeneruje automaticky první další číslo v rámci zadaného roku a skladu (nebo ho můžeme zadat přímo, pokud ještě není obsazeno. Po uložení dokladu již nelze jeho identifikaci změnit.

Druh příjmu definuje základní údaje pro zaúčtování příjmu, především účet pro stranu DAL.

Měna a kurz udává v jaké měně nahráváme dále ceny příjmu.

Partnerem určujeme dodavatele a má význam kromě jiného pro vykrývání (párování) objednávek vydaných.

Párovací číslo slouží pro saldokontní sledování účtu na straně DAL a nahráváme do něj proto variabilní symbol příslušné došlé faktury nebo párovací číslo pokladního dokladu.

Údaje dodací list a Předal nemají žádný význam pro algoritmy se kterými program pracuje.

Kalkulační jednice je použita pro rozúčtování, ale další specifický význam má pouze pokud máme nastaveno párování skladových příjemek a objednávek přes kalkulační jednici.

1.1.1 Řádky příjemky

Na řádky příjemky zadáváme údaje o jednotlivých skladových položkách. Každý řádek odkazuje na konkrétní ceníkovou položku, žádná ceníková položka nemůže figurovat na více řádcích jedné příjemky.

Nový řádek příjemky založíme tlačítkem  (CTRL +) nebo kopií existujícího řádku tlačítkem  (F6).

Ve sloupci Ceník zadáme kód ceníkové položky. Můžeme přitom použít výběr z ceníku (kliknutí na šipku uvnitř editačního pole s ceníkovým kódem, F2 nebo ). Pokud doposud neexistuje sklová karta automaticky se založí při ukládání příjemky. Pokud ceníková položka ještě neexistuje přidáme jí do ceníku přímo v otevřeném okně s ceníkem.

Po zadání ceníkové položky se nám na příjemku zobrazí název ceníkové položky a nabídne se nám naskladňovací měrná jednotka, počet měrných jednotek 1 a smluvní cena této ceníkové položky pro dodavatele uvedeného v hlavičce příjemky.

Můžeme zadat jinou měrnou jednotku, musí ale být definován vztah (koeficient přepočtu) mezi touto zadanou měrnou jednotkou a vyskladňovací měrnou jednotkou. Tento koeficient může být zadán v registru vztahy měrných jednotek (Registry->Všeobecné->Vztahy měrných jednotek), případně na skladové kartě. Existuje i možnost zadat tento koeficient přímo na řádku příjemky, předtím ale musíme zviditelnit sloupec MJ/VJ na příjemce. Pokud  přepočet neexistuje, program zobrazí chybu

a neumožní použít zvolenou měrnou jednotku.

Do sloupce Počet MJ zadáme počet příjímaných zadaných měrných jednotek. Na skladovou kartu program připočte množství přepočtené na vyskladňovací měrné jednotky.

Do sloupce Cena/MJ zadáme nákupní cenu zadané měrné jednotky bez DPH. Program dopočte částku v měně a Částku v KČ, při tom použije kurz zadaný v hlavičce příjemky. Můžeme zadat i částku v měně přímo, program si přitom dopočítá cenu za měrnou jednotku.

Do pořizovací ceny můžeme zahrnout i ostatní náklady na pořízení a clo. K tomu slouží sloupce Ostatní náklady, ostatní náklady v %, clo a clo v %. Tyto údaje jsou zadávány nebo počítány vždy v korunách. Na skladovou kartu je pak připočtena cena včetně těchto ostatních nákladů.

Ostatní náklady můžeme zadávat i souhrnně za celou příjemku, zadáváme je pak jedním číslem volbou  (F10) a následně Ostatní náklady. Zadáme celkovou částku ostatních nákladů a ta je pak automaticky rozpočítána na řádky alikvotně dle cen.

Ceny můžeme zadávat s využitím procentuální slevy zadané v hlavičce příjemky nebo na jejím řádku.

Středisko a kalkulační jednice na řádku příjemky má význam pouze evidenční a pro rozúčtování příjemky.

Při zadávání, editaci jakož i případném rušení příjemky máme na paměti, že pokud nové údaje ovlivňují nákupní ceny chronologicky navazujících výdejek, program automaticky přepočítá nákupní ceny těchto výdejek. K tomu ale musí být tyto výdejky dosud účetně otevřené (nezaúčtované), jinak program ohlásí příslušnou chybu.

1.1.2 Automatické zaúčtování příjemek

Rozúčtování příjemky vzniká okamžitě při jejím uložení. Účet na straně MD je určen účtem v registru skladů. Pokud by tam nebyl vyplněn, použije se účet dle druhu příjmu. Pokud by byl zadán u některých skladových položek skladový účet v registru kategorií, použije se ten.

Na straně DAL je účet určen druhem příjmu. Tam můžeme určit různé účty pro cenu ceníkové položky, ostatní náklady a pro clo. Pokud ale musíme pro ostatní náklady a/nebo pro clo zadat jiného partnera, párovací číslo nebo měnu musíme to zadat přímo v rozúčtování příjemky.

Pro správné saldokontní spárování příjemky s došlou fakturou (nebo pokladním výdejem) je nutno zadat stejné párovací číslo (a partnera) jako na došlé faktuře.

Copyright ©BETASOFT s.r.o.