1.1 Výdejky
Výdejkami nahráváme výdeje ze skladu. Výdejka má hlavičku a řádky. Hlavička obshuje základní identifikační údaje výdejky, řádky údaje o jednotlivých skladových položkách.
Novou výdejku nahrajeme volbou Sklad->Výdej->Nový,
tlačítkem 
(CTRL-N) z formuláře příjemky nebo kopií
existující výdejky tlačítkem 
(F9) tamtéž.
U skladových dokladů musíme mít na vědomí jednu specifickou vlastnost programu Freelance:Juno. Není důležité kdy doklad nahráváme do systému, ale jaké k němu nahrajeme datum. Každá editace výdejky, která by ovlivnila nákupní ceny výdejek s pozdějším datem způsobí automatickou změnu těchto nákupních cen a tím i jejich zaúčtování. Stejně tak nahrání nebo editace výdejky může ovlivnit i vykrytí existujících objednávek došlých.
Může se proto stát, že pokus o uložení výdejky, která by
ovlivňuje nákupní ceny časově navazujících výdejek program ohlásí, že výdejku
uložit nelze, protože existuje časově navazující ale účetně uzavřená výdejka.
V takovém případě je nutno buď odúčtovat příslušnou výdejku, nebo nahrát
korekční výdejku s datem pozdějším než je datum této výdejky.
Vlevo nahoře je identifikace skladové výdejky. Ta, kromě roku který je dán datem výdejky, obsahuje sklad a číslo výdejky. Při nahrání nové výdejky program vygeneruje automaticky první další číslo v rámci zadaného roku a skladu (nebo ho můžeme zadat přímo, pokud ještě není obsazeno). Po uložení dokladu již nelze jeho identifikaci změnit.
Druh výdeje definuje základní údaje pro zaúčtování příjmu, především účet pro stranu MD.
Měna a kurz udává v jaké měně nahráváme dále prodejní ceny.
Partnerem určujeme odběratele a má význam kromě jiného pro vykrývání (párování) objednávek došlých.
Údaje Převzal a Poznámka nemají vliv na žádné další algoritmy.
Středisko a kalkulační jednice uvedené na hlavičce výdejky jsou automaticky přenášeny na řádky a výdejky a projeví se v rozúčtování výdejky na straně MD.
Kalkulační jednice je kromě toho použita pro párování výdejek a rezervací pokud máme nastaveno párování skladových výdejek a objednávek došlých přes kalkulační jednici.
V poli typ ceny zadáváme jaké ceny se automaticky nabízí jako prodejní ceny výdejky. Typ ceny je automaticky nastaven dle druhu výdeje. Tam je zadán buď přímo kód typu ceny nebo je použit některý ze speciálních symbolů:
= symbol pro nákupní cenu
$ symbol určující typ ceny dle ceníku
* symbol pro tzv. netto cenu zadanou přímo pro daného partnera
Různé řádky výdejky mohou mít různé typy cen. To může být způsobeno buď volbou „dle ceníku“ nebo tím, že během nahrávání řádek výdejky měníme typ ceny v její hlavičce.
Prodejní cena může být dále ovlivněna slevou nebo přirážkou. Ty jsou uvedeny rovněž na řádcích výdejky a mohou tedy být různé na různých řádcích jedné výdejky.
Sleva i přirážka jsou automaticky nabízeny na řádky. Pokud
jsou zadány přímo na kartě partnera použijí se tyto. Pokud jsou tam nulové
hledá se sleva dle kombinace údajů kategorie partnera a typ ceny v tabulce
Slevy. Na řádcích s typem ceny nákupní cena nebo netto cena jsou slevy
vždy nulové. Slevy můžou být rovněž nulovány při výdeji na zakázku, pokud sleva
zakázána prefixem zakázky, nebo pokud je zakázka na pojišťovnu a současně není
na kartě partnera zadáno, že jeho slevy se mají použít i pro zakázky na
pojišťovnu. Sleva nesmí přesáhnout maximální slevu povolenou v registru
typů cen.
1.1.1 Řádky výdejky
Na řádky výdejky zadáváme údaje o jednotlivých skladových položkách. Každý řádek odkazuje na konkrétní ceníkovou položku, žádná ceníková položka nemůže figurovat na více řádcích jedné výdejky.
Nový řádek výdejky založíme tlačítkem 
(CTRL +) nebo kopií existujícího řádku
tlačítkem 
(F6).
Ve sloupci Ceník zadáme kód skladové položky. Můžeme
přitom použít výběr ze skladových karet (kliknutí na šipku uvnitř editačního
pole s ceníkovým kódem, F2 nebo 
).
Nelze vydat ceníkovou položku, ke které ještě nebyla založena skladová karta.
Po zadání skladové položky se nám na výdejku zobrazí název skladové položky a nabídne se nám vyskladňovací měrná jednotka, počet měrných jednotek 1, prodejní cena, sleva a přirážka.
Můžeme zadat jinou měrnou jednotku, musí ale být definován vztah (koeficient přepočtu) mezi touto zadanou měrnou jednotkou a vyskladňovací měrnou jednotkou. Tento koeficient může být zadán v registru vztahy měrných jednotek (Registry->Všeobecné->Vztahy měrných jednotek), případně na skladové kartě. Existuje i možnost zadat tento koeficient přímo na řádku výdejky, předtím ale musíme zviditelnit sloupec MJ/VJ na výdejce. Pokud přepočet neexistuje, program zobrazí chybu
a neumožní použít zvolenou měrnou jednotku.
Do sloupce Počet MJ zadáme počet vydávaných zadaných měrných jednotek. Ze skladové karty program odečte množství přepočtené na vyskladňovací měrné jednotky. Případný výdej do mínusu je nutno povolit obecným parametrem a nelze jej zadat u skladu oceňovaných metodou FIFO.
Údaje typ ceny, prodejní cena a sleva mohou přímo editovat pouze uživatelé se samostatným oprávněním. U typů ceny „skladová cen“ a „netto cena“ prodejní cenu měnit nelze a sleva je vždy nulová.
Nákupní cenu program počítá automaticky a nemáme možnost tento údaj přímo editovat. Nákupní cena na výdejkách je počítána buď jako průměrná cena nebo metodou FIFO, to je určeno pro každý sklad samostatně v registru skladů. Při nechronologickém nahrávání nebo editaci skaldových dokladů se může skladová cena výdejek měnit. To může mít za důsledek, že u typu cenu „skladová cena“ je v okamžiku pořízení (uložení) výdejky spočítána prodejní cena jako momentální cena nákupní (skladová), ale skutečná skladová cena se později automaticky změní. Prodejní cena ale v takovém případě jiý zůstane rovna původní nákupní ceně.
Zatímco nákupní (skladová) cena je použita při automatickém rozúčtování výdejky, prodejní cena na výdejce nemá žádný bezprostřední účetní význam. Použije se až při vygenerování prodejního dokladu – vydané faktury nebo pokladního příjmového dokladu.
Při zadávání, editaci jakož i případném rušení výdejky máme na paměti, že pokud nové údaje ovlivňují nákupní ceny chronologicky navazujících výdejek, program automaticky přepočítá nákupní ceny těchto výdejek. K tomu ale musí být tyto výdejky dosud účetně otevřené (nezaúčtované), jinak program ohlásí příslušnou chybu.
1.1.2 Storno výdejky
Na výdejce můžeme zadat záporný počet měrných jednotek. Tím vrátíme na sklad zadaný počet měrných jednotek.
Pokud bychom nahráli storno výdejky manuálně, program vrátí na skladovou kartu cenu dle momentální skladové ceny na kartě. Ta už ale může být jiná, než byla v době nahrávání původní výdejky. To především v situaci, kdy je počet měrných jednotek na kartě nulový, vede k nežádoucímu výsledku.
Chceme-li se tomuto nežádoucímu efektu vyhnout, zadáme vrácení na sklad buď příjemkou (tam zadáváme cenu za kterou položku vracíme na skald přímo), nebo automatickým stornem.
Storno výdejky vytvoříme kliknutím na tlačítko Storno výdeje v editačním formuláři výdejky vpravo nahoře. Program v takovém případě použije nákupní ceny platné na původní stornovávané výdejce.
Pokud má stornovávaná výdejka návaznou fakturu, program automaticky zařadí storno výdejku na tuto fakturu. K tomu je samozřejmě nutné, aby tato faktura byla otevřená (odknihovaná a odúčtovaná).
1.1.3 Fakturace výdejky
K nahrané a uložené výdejce můžeme vygenerovat vydanou fakturu. K tomu použijeme tlačítko Faktura v editačním formuláři výdejky vpravo nahoře.
Program nám nabídne editační dialog, ve kterém upřesníme vlastnosti vytvářené vydané faktury.
Prefix faktury program nabídne dle druhu výdeje, je možno ale vybrat i prefix jiný. Stejně tak je druhem výdeje určen i daňový režim a druh vzniklé vydané faktury.
Způsob úhrady a splatnost program nabídne dle obchodního partnera z hlavičky výdejky. Tyto údaje smějí editovat pouze uživatelé s příslušným oprávněním.
Zatržítkem Zaknihovat určujeme, jestli se vytvářená faktura přímo zaknihuje nebo ne.
Pokud chceme, aby program na vydané faktuře automaticky vypořádal zálohu, zadáme párovací číslo zálohové faktury. Program v takovém případě automaticky vyhodnotí, jestli k této zálohové faktuře existuje daňový doklad na základě přijaté platby a podle toho odečte zálohu daňově nebo bez daně. Pokud tento mechanizmus nevyužijeme, musíme odpočet zaplacené zálohy zadat manuálně ve vzniklé vydané faktuře. Z toho vyplývám požadavek – pokud chceme, aby program vypořádával zálohy samostatně, musíme k nim vytvářet zálohové faktury.
Vydaná faktura vzniklá z výdejky má omezenou možnost editace. Můžeme na ní přidávat nové řádky, ale nemůžeme měnit údaje v hlavičce ani řádky vzniklé z výdejky. Tím program zajišťuje soulad údajů na fakturách s údaji na výdejkách.
Výdejku ze které již vznikla faktura můžeme editovat. Nutným předpokladem ale je, že faktura je otevřená (nezaknihovaná, nezaúčtovaná). Veškeré změny na výdejce jsou v takové případě automaticky promítnuty do svázané faktury.
Můžeme vytvořit i jednu fakturu z více výdejek.
Označíme v browse výdejky, které chceme fakturovat a volbu Fakturovat
vybereme z lokálního menu (tlačítko 
nebo
F10). Aplikace zkontroluje, jestli mají výdejky shodné údaje partner a jeho
adresa, měna druh výdeje a daňový režim. Pokud ne ohlásí chybu, pokud ano,
vytvoří jednu fakturu na kterou zahrne všechny označené výdejky.s
Fakturu svázanou s výdejkou můžeme zobrazit kliknutím
na tlačítko 
(CTRL-B).
Prodej na fakturu můžeme samozřejmě používat i pro prodeje za hotové. V takovém případě vznikne v účetním i daňovém smyslu daňový doklad – vydaná faktura ke které nahrajeme pokladní příjmový doklad o úhradě této faktury.
1.1.4 Pultový prodej na paragon
Ze skaldu můžeme prodávat i přímo se souvztažným generováním výdejky a daňového dokladu – pokladního příjmového dokladu.
1.1.5 Výdej na zakázku
Skladovou výdejku můžeme navázat na zakázku. Faktura pak vzniká z modulu zakázek a obsahuje jak všechny výdejky vydané na zakázku, tak práci a subdodávky této zakázky.
Výdej na zakázku můžeme nahrát dvěma způsoby. V prvním zadáme identifikaci zakázky vpravo na editačním formuláři výdejky, nebo si zakázku vybereme z browse po kliknutí na tlačítko vpravo od polí pro identifikaci zakázky. V druhém začneme na zakázce a na záložce Materiál a klikneme na tlačítko Nový výdej nad sloupci tabulky s vydanými díly.
V registru druhů výdejů můžeme označit druhy výdeje u kterých je vazba na zakázku povinná. U takových výdejů program před uložení výdejky vynutí zadat paltnou vazbu na zakázku.
Po zadání vazby na zakázku program doplní (nebo přepíše) dle zakázky partnera a kalkulační jednici. Středisko bylo na výdejce nastaveno nejprve dle registru skladů, při navázání na zakázku ještě aplikace zkontroluje není-li zadáno středisko pro skladové výdeje v registru druhů zakázek na který zakázka ukazuje a pokud ano, přetáhne se toto středisko.
Zakázku na kterou je výdejka navázána vidíme přímo
v editačním poli formuláře zakázky nebo zobrazení svázaných dokladů
(tlačítko nebo CTRL-B).
Při svázání výdejky s již vyfakturovanou zakázkou je tato výdejka automaticky zahrnuta do již existující faktury. Pokud by faktura již byla uzavřena (zaknihována, zaúčtována), program ohlásí chybu a nepovolí výdej na tuto zakázku. Stejně tak případné změny na výdejce se promítnou do faktury pokud by již existovala a nebo jsou znemožněny pokud je uzavřena.
Rovněž storno výdejky je automaticky svázáno se stejnou zakázkou jako původní výdejka a tím i zahnruto do případné již existující faktury.
Stejně jako u faktury vzniklé přímo z výdejky, nelze editovat řádky faktury vzniklé přes zakázku z výdejky. Musíme v takovém případě editovat přímo příslušné řádky výdejky a tyto změny se automaticky promítnou na faktuře. Nutným předpokladem je opět, aby všechny související doklady (výdejka, zakázka, faktura) byly otevřeny (odknihovány, odúčtovány).
1.1.6 Automatické zaúčtování výdejek
Rozúčtování výdejky vzniká okamžitě při jejím uložení. Účet na straně DAL je určen účtem v registru skladů. Pokud by tam nebyl vyplněn, použije se účet dle druhu výdeje. Pokud by byl zadán u některých skladových položek skladový účet v registru kategorií, použije se ten.
Na straně MD je účet určen druhem výdeje. U druhů výdeje, které mají zadáno sortimentní účtování má větší prioritu nákladový účet uvedený v registru kategorií skladových položek. Výsledný účet pak může být složen z registru druhů výdejů a registru kategorií skladových položek. Pokud je v registru druhů výdeje například účet 504100 a v registru kategorií účet ____14, je v rozúčtování použit účet 504114.
Na straně MD tedy můžeme mít různé účty, podle kategorií skladových položek, které jsou na řádcích výdejky.
Pokud je v registru u daného druhu výdeje zvoleno nikoliv Sortimentní účtování, ale volba Předkontace je na straně MD použit přímo účet z druhu výdeje. Toho využíváme u operací jejichž zaúčtování není dáno sortimentním začleněním, jako je např. převod, inventární manko apod.